|
|
Senioři očima příslušníků mladé generace
Zemková, Petra ; Zagata, Lukáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na životní etapu stáří očima mladé generace. V teoretické části práce je probrána problematika stáří a stárnutí. Jsou zde popsány změny, které s sebou stáří přináší. Zmíněn je také demografický trend stárnutí obyvatelstva a demografická situace v České republice. Důraz je kladen na vymezení, formování i proměnu generací v čase. V kapitole mezigenerační vztahy jsou popsány vzájemné postoje mladých lidí a seniorů, fenomén ageismu a mezigenerační solidarita. Další kapitoly teoretické části práce se věnují mezigeneračním konfliktům a mezigenerační komunikaci. V praktické části práce je provedeno kvalitativní výzkumné šetření s cílem zjistit, jak příslušníci mladé generace nahlížejí na seniory a stáří. Výzkumné šetření se zabývá hlavními čtyřmi tematickými okruhy: definice seniorů očima mladé generace, charakteristika stáří z pohledu mladé generace, současné postavení seniorů v české společnosti očima mladé generace a vztahy mezi mladou generací a seniory v rámci rodiny. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě polostrukturovaných individuálních rozhovorů s informátory, jež jsou členy mladé generace. V praktické části diplomové práce je do hloubky prozkoumán vztah seniorů a mladých lidí.
|
|
|
Vybrané deficity mezigenerační interakce mezi sociálními pracovníky a drogově závislými klienty různých věkových kategorií
BICANOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce se zabývala vybranými deficity mezigenerační interakce mezi sociálními pracovníky a drogově závislými klienty v různých věkových kategoriích. V mezigenerační interakci se objevují deficity, které způsobují vznik mezigeneračních konfliktů. Těmito deficity mohou být různé stereotypy, předpojaté názory, odlišné hodnoty jednotlivých generací a další (30). Cílem mé práce bylo popsat mezigenerační rozdíly v podpoře klienta s drogovou závislostí a sociálním pracovníkem se specifickým zachycením zkušeností klientů. Teoretická část byla zaměřena na popis termínu sociální práce, na její cíle a poslání. Dále popisovala sociálního pracovníka jeho kompetence, komunikační dovednosti, hodnoty a typologie různých přístupů. V závěru teoretické části jsem charakterizovala pojem generace, interakce, mezigenerační konflikty, jejich příčiny a projevy. V mé práci jsem využívala metodu kvalitativního výzkumu. Dále jsem zvolila metodu dotazování, která zahrnovala polostrukturované rozhovory. Výzkum jsem provedla v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr se šesti respondenty. Výzkumný soubor byl řízený, takže kritéria pro výběr byla předem známá, a tedy nezávislá na výsledcích (23). Výzkumný soubor tvořilo celkem šest pacientů závislých na alkoholu, přičemž tři spolupracovali se sociálním pracovníkem stejné generace a další tři, spolupracovali se sociálním pracovníkem starší generace. Výsledky jsem vyhodnotila metodou otevřeného kódování. Z mého výzkumu vyplynulo, že deficity mezigenerační interakce se objevují i v sociální práci s drogově závislými. Objevily se určité neshody, které byly nejen mezigeneračního rázu, ale měly i jiný původ. Někteří respondenti se shodli, že se jim lépe spolupracovalo se stejnou generací, jiní zase uvedli, že raději pracovali s někým starším a zkušenějším. Další respondent zase projevil nedůvěru v mladou generaci a chtěl spolupracovat pouze a jen se starším sociálním pracovníkem, ke kterému měl mnohem větší důvěru. U některých respondentů zase hrály významnou roli vlastnosti, povahové rysy a celkový postoj sociálního pracovníka. Záleželo jim hlavně na tom, aby byl sympatický, aby si s ním rozuměl, chápal ho, snažil se mu pomoci, jednal s ním tak, jak klient potřeboval, a projevoval k němu respekt a úctu. V některých případech mohlo hrát důležitou roli to, že klient jednal se stejným pohlavím, a tudíž si s daným pracovníkem více rozuměl. Jinému zase mohlo vyhovovat, že jednal s osobou opačného pohlaví, se kterou se mu jednalo mnohem lépe, jelikož se více ve svém životě opačným pohlavím obklopuje a víc si s ním rozumí. Z výsledků vyplynulo, že všechny tyto rysy hrály při spolupráci sociálního pracovníka a drogově závislého klienta klíčovou roli. Pro efektivnější spolupráci sociálních pracovníků s klienty drogově závislými na alkoholu bych doporučila, aby se sociální pracovníci více zajímali o své klienty a o jejich potřeby, aby se jich i zeptali, se kterou věkovou skupinou by raději jednali, s kým by se jim lépe pracovalo a od koho by raději uvítali pomoc. Tento výzkum bych doporučila jako studijní materiál pro zkvalitnění sociální práce s drogově závislými klienty.
|
host ::
RSS.